Kecomat Jílková (2018)

Abych jim dala nějakou ohranu nebo aby nějaký věci nebáli se

A co bych s nima dělala, s těma penězma?

Ale máte dva tváře

Ale nebyla ste ke mně

Ale vaše aura a vaše karma je zlomená

A poprvé jako budete mít ten hlas takovej kreslenej strachy

A přišla vona domů, vysmátá, hned bylo všechno v pařátu

Děte na stranu, paní Jílková

Když neexistuje tady to, čemu potom tady ty věci, ty věci a tady to, co funguje podle vás?

Lidi vždycky chodili odjakživa za kartářky

Mezi za dveřma ste úplně někdo jak uzavřená skořápka

Tady ty věci se nikdy nesmí přijít na světlo

Tak si budete pamatovat takový věci, že co ste dělala i za dva roky

Tak vám nic nehrozí

Vy hodně jako chcete vědět, ale váš osud co nemine

„Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.“ Jan Werich